Nový trend. Letošním vínům už vládnou šroubovací závěry

Zapomeňte na korek. První vína roku 2016 budou výjimečná i kvůli svému „obalu".

     Kde je vývrtka? ptáme se, když hodláme „pokořit" láhev tekuté révy. Pokud jde o první vína letošního ročníku, bude taková otázka skoro nadbytečná. Stačit vám bude pevný stisk dlaně.

     Vůbec poprvé totiž šroubovací uzávěry porazí tradiční korek. Vyplývá to ze statistiky dosud objednaných jednotných záklopek na hrdla lahví, která prošla anonymním hodnocením odborné komise, a mohou tak nést označení Svatomartinské víno 2016.

     „Svatomartinská vína se pijí jako mladá a nejsou určena k archivaci, a proto je pro ně tento typ uzávěru ideální," vysvětluje Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR.

     Z 2,3 milionu lahví Svatomartinského vína, která by ode dneška měla zaplavit tuzemský trh, je pod šroubovým uzávěrem 55 procent produkce, zbytek připadá na korkové závěry. Dávat pod „šroub" především bílá vína je trend, který se rozvíjí nejenom u Svatomartinských vín. Vinaři takto čím dál častěji uzavírají i běžnou produkci. „Přesná data o celém trhu neexistují, protože vinaři nemají povinnost to hlásit, ale šroubové uzávěry jsou jasným trendem," potvrzuje ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška.

     Pevný šroubovací závěr zabraňuje nežádoucímu „zvětrání" vína, stejně tak odpadá starost, aby víno tzv. „nechytlo korek". Šroubovací vína přitom kralují produkci u našich sousedů. V Rakousku jde pod šroub až 80 procent vín, vysoký podíl je i v případě Německa.

     Na druhou stranu korek bude i nadále doménou vín, u nichž vinaři předpokládají archivaci. Platí to obzvláště pro červená vína, kde korek umožňuje „prodýchávání" vína.

Dobrá úroda

     Ať už si ale připijete Svatomartinským ze šroubové či korkové láhve, první ochutnávka letošní úrody by většinou neměla zklamat. Naznačila to anonymní odborná degustace, na jejímž základě se rozhoduje o udělení či neudělení známky Svatomartinské. „Z hodnocení vypadlo jen deset procent vzorků, byly roky, kdy skončila i čtvrtina přihlášených vín," pochvaluje si Pavel Krška.

     S oficiálním „štemplem" tak vyrazí na trh 111 vinařů a vinařských firem, kterým porota uznala 375 vzorků. Ceny se proti loňsku příliš neměnily, a to navzdory slabší úrodě, kdy květnové mrazy místy zničily 20 až 30 procent úrody. „Můžeme se těšit na ryzí moravská vína s příjemnou kyselinkou a zajímavým aroma," říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR.

     „Letošní svatomartinská vína jsou komplexní, co se týče barvy i plnosti, nechybělo jim totiž ani slunce ani vláha," říká za největší vinařskou obec Velké Bílovice Stanislav Hrabal. Značka Svatomartinského vína se na pultech objevila poprvé v roce 2005, kdy 31 vinařských firem uvedlo na trh 125 tisíc lahví. Za 11 let se počet lahví nejenom znásobil, ale tuzemským vinařům se téměř podařilo „vymazat" z českého trhu populární mladé červené francouzské víno „Beaujolais nouveau". A nejenom to, inspirovat se českou cestou pokusili i slovenští vinaři zavedením „svatokateřinských vín".

Je dobré vědět...

Svatomartinské víno se smí vyrábět jen z určitých odrůd. Bývá velmi svěží, ovocité, s příjemnou kyselinkou.

U bílých je to: Müller Thurgau, Muškát moravský a Veltlínské červené rané (a jejich cuvée)

U červených: Svatovavřinecké, Modrý Portugal (včetně růžových vín a klaretů z nich vyrobených) a odrůda Zweigeltrebe (jen pro růžová vína a klarety).

Klaret je bílé víno vyrobené z modrých hroznů.

 Autor: Jan Klička

Zdroj: Nymburský deník, č. 264 z 11.11.2016